Menežerovic Šestka: Střet se zvěří…

Začalo to krásně. Skončil jsem v práci dřív, venku opravdu hezky. Mám rád tyhle první teplý dny, kdy přichází jaro. Řekl jsem si, že vytáhnu Šestku na myčku a že se pak společně projedeme a uděláme nějaký hezký jarní fotky. Nedávno u nás v Plzni otevřeli novou myčku. Šestka po umytí byla zase krásná… Jenže o chvíli později se vše změnilo.

Lesní zvěř se zásadně pase na asfaltu…

Opouštím myčku, dostávám se na hlavní tah Plzeň – Karlovy Vary a užívám si krásného jarního dne. Chtěl jsem se trochu projet aby se Šestka trochu protáhla po těch couračkách ve městě. Rozvalil jsem se do koženého křesla a naladil svou oblíbenou hudbu. Nikam jsem to nehnal. Všechno je fajn, když tu náhle do protisměru vyběhla obrovská laň auto v protisměru jí těsně minulo. Pomatená zvěř se rozhodla uskočit a pokračovat v cestě. Jenže v tu chvíli už jsem tam byl já… Byla to vteřina. Neměl jedinou šanci střetu zabránit. Zbývalo jenom brzdit a držet pevně volant. V tu chvíli jsem měl na tachometru 90 km/h. K mojí smůle jsem trefil tu největší laň z lesa. Ta potvora měla 100 kg!!! Víte jak se to říká… lesní zvěř se zásadně pase na asfaltu, když se to fakt nehodí.

Co teď?

Po tom, co se Šestka zastavila. Mě popadl šok a nevěděl jsem, co dělat. Nikdy jsem žádnou takovou nehodu nezažil… Sáhl jsem do dveří pro výstražnou vestu a běžel do zavazadlového prostoru pro výstražný trojúhelník. Jelikož jsem srazil zvěř na frekventované silnici, snažil jsem se dát trojúhelník, co nejdál od auta. Aby mě ostatní řidiči zahlédli včas. Během chvilky u mě zastavili hasiči, kteří mi pomohli situaci dostat pod kontrolu. V ten samý moment hlásím nehodu policii. Hned poté jsem začal shánět další pomoc. Pomalu mi začalo docházet, co se vlastně stalo a začal jsem bát o svou Šestku. Jsem jeden z těch, kteří nemají auto jen jako dopravní prostředek. Šestka je můj dětský sen. Když jsem se podíval na přední část Šestky, tak jsem to nenesl moc dobře. Auto je pojištěné ohledně střetu se zvěří, mělo by mi to pomoct!

Šestka nevypadá moc dobře…

Odnesl to defakto celý předek… Blatník na straně u řidiče se po srážce zmuchlal. Díky němu, nešly pořádně otevřít dveře. Levé přední světlo dostalo knockout a vzalo sebou i nádobky pro servo a ostřikovače. Odnesla to i kapota včetně masky. Přední nárazník je také po smrti. Vyletěly i mřížky z nárazníku… Jak už to tak vypadá, ránu dostala i chladičová stěna a kondenzátor klimatizace. Nechybělo mnoho a přišel bych o auto, už zase…

Tahanice s pojišťovnou…

Večer jsme Šestku dotáhli do hlídaného areálu, kde má známý svou dílnu. Jelikož moje pojišťovna už měla zavřeno, nedalo se nic dělat. Zbývalo jediné – počkat do rána. Hned na druhý den, jsem nehodu ohlásil na pojišťovně. Celou událost jsme společně sepsali, doložil jsem veškeré potřebné dokumenty. Auto mám pojištěné na střet se zvěří. Dle prvotních slov, stačilo kontaktovat smluvní servis a dovézt auto na prohlídku. Zbytek by měl vyřešit onen servis.

Po příjezdu do smluvního servisu na mě čekalo nepříjemné překvapení. Smluvní servis odmítl mou Šestku přijmout. Byl jsem slušně řečeno vykázán z pozemku, že to nemá smysl opravovat. Smluvní servis odmítl cokoliv dál řešit. Musel jsem zvednout telefon a oznámit situaci na pojišťovně. Smluvní servis danou věc označil za totální škodu, takže jsem musel celou věc předat pojišťovně. Původně měli vypracovat formulář o totální škodě, ale co už… Chvilku na to, se ozval likvidátor a druhý den si Šestku nafotil. Teď už jen zbývá čekat na vyjádření od pojišťovny. V dalším díle se podíváme na to, jak to vlastně dopadlo.

Pokud nechceš aby ti další díl utekl, přihlas si odběr našeho NewsLetteru.