Keiichi Tsuchiya: Král driftu, který inspiruje generace

Muž známý jako „Drift King“, v Japonsku nejčastěji oslovován Dorikin. Ikona japonské automobilové kultury a člověk, který udělal z driftu umění. Kdo je Keiichi Tsuchiya? To se dozvíš právě v tomto článku!

Zrodila se legenda

Keiichi Tsuchiya (土屋 圭市) se narodil 30. ledna 1956 v Japonském Naganu.

O rodičích a jejich zaměstnání se Keiichi moc nezmiňuje, ale jelikož bydleli v prefektuře Nagano, je možné, že pracovali v odvětví zemědělství nebo průmyslové výroby, jak je pro toto místo typické.

Auta ho bavila od útlého dětství a tato vášeň ho vedla k hledání jeho vlastního stylu jízdy. Kolem 70. let se navzdory špatné finanční situaci nechal strhnout ježděním na Touge. Právě zde se začal formovat jeho jedinečný driftingový styl – úmyslné přetáčení vozu v zatáčkách tak, aby si udržel co největší rychlost. Zatímco většina lidí považovala driftování za neefektivní způsob řízení, Tsuchiya v něm viděl umění a výhodu. Našla se také skupina pouličních závodníků tzv. hashiriya, které Keiichi zaujal.

Vymazlená technika

Ikonické auto se kterým Keiichi závodil, byla 5. generace Toyoty Corolly a to konkrétně Toyota AE86 Sprinter trueno (s výklopnými světlomety). Prošla kompletní úpravou od japonské tuningové společnosti TEC-ART’S. Původní točivý atmosférický čtyřválcový motor 1600cc 4A-GE byl z vozu odstraněn a nahrazen modernějším a větším čtyřválcem 7A-FE z novějšího Sprinteru Trueno AE111 z devadesátých let. Motor z Toyoty AE111 pro Keiichiho ale stále nebyl dostatečně výkonný, proto byl speciálně upraven na verzi 7A-GE 20v Dorikin SPL. Tento 1.8 litrový čtyřválec kombinuje blok motoru 7A-FE s hlavou válců 4A-GE. K většímu výkonu napomohly také pevnější a odolnější kované písty Koizumi Shokai a lehčí a pevnější ojnice TEC-ART’S SPL I-Beam.

Motor má dvě vačkové hřídele Tomei s 9mm zdvihem, které ovládají 20 ventilů, přičemž pružiny ventilů jsou od TODA Racing. Díky těmto úpravám bylo auto silnější, rychlejší a lépe reagovalo na plyn. S úpravami Keiichiho Trueno vyvine nejvyšší výkon 217 koní při 7 200 ot./min. a točivý moment 225 Nm při 4 200 ot./min. Zajímavostí je, že byly použité ložiska klikové hřídele od Nismo, která se běžně montují do šestiválce RB26 ze Skylinu GT-R.

Korunovace krále

Jako ambiciózní pouliční závodník, který předváděl triky, jaké do té doby nikdo neviděl, si Keiichi fanoušky získal opravdu rychle. Když se stal profesionálním závodníkem, přenesl svůj osobitý styl jízdy i na závodní okruhy a vnesl do závodů více vzrušení pro diváky. Ačkoli mu byla závodní licence pozastavena kvůli jeho senzačním, ale nelegálním manévrům, později se mu podařilo uvést drifting do oficiálních závodů a dal tomuto stylu jízdy legitimitu. Za to byl korunován titulem „Drift King“.

Filmová hvězda

Pluspy – tak se jmenuje film, ve kterém je zachycen Keiichi se svou AE86. Tento kultovní snímek z roku 1987 byl hlavním důvodem, proč přišel o svou závodní licenci. Video je dodnes inspirací pro mnoho jezdců. V 90. letech se pak setkal s Jeremym Clarksonem, který přiletěl do Japonska, aby si poprvé vyzkoušel dosud neznámý styl jízdy.

V roce 2003 Tsuchiya vydal instruktážní video, ve kterém představuje základní principy a techniky driftu. Tento snímek je i nyní považován za „ Drift Bible “ pro všechny fanoušky jízdy bokem.

Keiichi nebyl jen filmovou hvězdou, ale také koordinátorem kaskadérů a sám se jako kaskadér podílel na filmu Rychle a zběsile: Tokijská jízda (2006). Ve filmu si dokonce zahrál malou roli. Vybavíte si scénu podle fotografie níže?

Kariéra

Dnes má Keiichi za sebou slavnou a velmi úspěšnou závodní kariéru, která trvala více než čtvrt století. Soutěžil v sériích jako All Japan Touring Car Championship, Toyota Cup a All Japan GT Championship. Jeho největším úspěchem bylo 24 hodin Le Mans v roce 1995. Jeho zkušenosti z řízení na běžných silnicích mu pravděpodobně pomohly v nočních závodech, díky čemuž vyhrál ve své kategorii a v celkovém pořadí skončil druhý.

Co ale Keiichimu nesmíme zapomenout a za co mu do dnes vděčíme, je vytvoření série D1 Grand Prix. Společně s autorem časopisu Option a Tokyo Auto Salon, Daijirem Inadou ji v roce 2000 odstartovali v Japonsku. V roce 2010 se Keiichi a Daijiro přesunuli z D1GP dál a založili sérii Drift Muscle. Zde byl rozdíl hlavně v určování kategorií. V sérii Drift Muscle byli jezdci rozdělováni podle svých dovedností, nikoli podle výkonu auta.

Keiichi Tsuchiya měl také svou vlastní firmu, která se specializovala na úpravy aut pro driftování a nesla název Kei Office. Později však společnost přešla pod značku DG-5, a i přes Tsuchiyův odchod z vedení si firma udržela jeho odkaz v motorsportu.

Velké díky

I přesto, že je Keiichi od roku 2003 v pomyslném závodním důchodu, své dovednosti a zkušenosti předává mladší generaci a svůj volný čas věnuje tréninku malých dětí, můžeme tedy očekávat, že se najde někdo, kdo půjde těsně v jeho stopách. Drift king bude ale navždy jen jeden.

Tento článek bych ráda zakončila Keiichiho oblíbeným citátem: „Rychlost není všechno, na touge musíš vypadat i cool.“