Michèle Mouton – žena, která porazila muže v jejich vlastní hře

Někdy jsou ty největší příběhy překvapivě prosté. Dívka potká chlapce, který jí místo květin nabídne jízdu do světa hluku, prachu a adrenalinu. Její otec vztahu nevěří a tak místo zákazů udělá něco nečekaného: koupí dceři závodní auto a řekne jí, ať se vydá na trať sama. A ona poslechne. Ne s obavou, ale s odhodláním. S rukama na volantu a očima upřenýma na horizont. Vstupuje do mužského světa, který se před ní nakonec skloní. Ta dívka se jmenovala Michèle Mouton . Do té doby nebyla ničím výjimečná – snad jen tím, že ve čtrnácti letech potají řídila otcův Citroën 2CV po klikatých silnicích Francouzské riviéry. Možná právě tam, v zatáčkách mezi mořem a horami, se v ní probudila vášeň pro rychlost.

Když rodiče věří v rychlost

Michèle Mouton se narodila 23. června 1951 ve francouzském Grasse , městě na Azurovém pobřeží, které je známé svou historií v parfumerii. Její dětství bylo poměrně obyčejné, alespoň z hlediska rodinného života. Rodiče Michèle – Henriette a Jean Moutonovi nebyli nijak zvlášť spojeni s motorsportem, ale otec měl k automobilismu blízko. V tu dobu měl v garáži Citroën 2CV , což je automobil, který byl velmi populární a praktický. V roce 1966 , když jí bylo 15 let, začala jezdit na motokárách, což byl její první krok do světa závodění. V té době ještě nemohla snít o tom, že se stane jednou z největších hvězd rally. Ale už tehdy se projevovala její odhodlanost, vášeň pro rychlost a touha po dobrodružství.

Groupe Compétition Grasse

V roce 1973 vznikl Groupe Compétition Grasse – závodní tým a rodinný projekt založen jejím otcem Jeanem Moutonem . Cílem bylo podpořit kariéru Michèle v rally. S pomocí přátel a sousedů z jejich rodného města Grasse vytvořili amatérský, ale silně soudržný tým. Groupe Compétition Grasse byl klíčovým faktorem v začátcích její kariéry, když Michèle závodila s vozem Alpine A110 , který jí otec koupil. Tento tým jí umožnil se poprvé postavit na startovní čáru velkých závodů, jako byl Tour de Corse ve kterém obsadila 8. místo v ženské kategorii . I když tým nebyl profesionální, jeho význam pro Michèlin úspěch byl nezměrný, protože ji poskytl stabilní základ pro její budoucí úspěchy v motorsportu. V roce 1974 , tedy už ve své druhé závodní sezóně, se Michèle stala francouzskou a evropskou šampionkou v ženské kategorii.

I když se tým Groupe Compétition Grasse po několika letech rozpadl, jeho význam v historii rally je nepopiratelný. Bylo to místo, kde Michèle začala formovat svou legendu a bez této počáteční podpory by její cesta za slávou v motorsportu byla mnohem těžší. Toto seskupení tak navždy zůstane symbolem odhodlání, víry v rodinu a síly podpory, která může přeměnit sen v realitu.

Cesta k profesionálům

Rok 1975 byl zlomový. Francouzská ropná společnost Elf rozpoznala její talent a nabídla jí sponzorství, čímž Michèle konečně vstoupila do světa profesionálního rally. Zároveň přišla první z mnoha nabídek vyzkoušet okruhové závody. Jako součást čistě ženské posádky dovedla prototyp Moynet LM75 k vítězství ve své třídě na 24 hodin Le Mans . Další velká změna v její kariéře přišla v roce 1977 , kdy podepsala smlouvu s automobilkou Fiat , aby závodila s jejich modelem 131 Abarth . S tímto vozem zvítězila na rally Tour de France .

Po dokončení Tour de Corse s vozem Fiat 131 Abarth v roce 1980 , přišly před následující Rally Monte Carlo špatné zprávy z Turína. Fiat mohl podpořit pouze pět vozů a pro Mouton už nezbylo místo. Musela si tedy půjčit Lancii Stratos , kterou obvykle řídil Bernard Darniche , jeden z jezdců Fiatu . Jak se později stalo pro Michèle typické, Darniche zuřil a byl přesvědčený, že mu „nějaká ženská“ zničí auto. Mouton však dojela na sedmém místě, jako nejlépe umístěná ze všech Lancií v závodě. Darniche si své poznámky nejspíš s hořkostí připomněl v září, kdy s Michèle bojoval o první místo, dokud nezničil svůj vůz Lancia Stratos přehřátím motoru.

Do života vstoupilo Quattro

V roce 1981 zazvonil Michèle telefon a na druhém konci byl šéf továrního týmu Audi s nabídkou na příští sezónu – jezdit v jejich nové Audi Quattro . Tato 300 koňová čtyřkolka byla v rally naprostou revolucí. Něco, co dosud nikdo neviděl. Trvalo to rok a jednu další šovinistickou poznámku, než se z Michèle stala skutečná průkopnice. Po slovech legendárního rally jezdce Ariho Vatanena , který v roce 1981 prohlásil, že nikdy nemůže a ani neprohraje se ženou, Michèle odpověděla nejlepším možným způsobem – vítězstvím ve své první soutěži WRC na Rally Sanremo . Stala se tak první ženou v historii, která vyhrála mistrovství světa v rally.

Následující rok byl pro Mouton velmi náročný. Během maratonského Rally Côte d’Ivoire se dozvěděla, že její otec zemřel. Přesto naplnila jeho poslední přání, závod odstartovala a dala do něj všechno. Nebýt nehody 600 km před cílem, mohla zvítězit, což by jí otevřelo cestu k titulu mistra světa. Nakonec se šampionem stal Walter Röhrl , který se stal prvním jezdcem WRC s dvěma tituly v řadě.

Kráska a monstrum

Od roku 1983 se skupina B stala nejšílenější a nejlegendárnější kapitolou historie WRC. Uvolněná pravidla homologace přinesla extrémní výkony a bezprecedentní rychlost. Za volantem monstrózních vozů Audi Quattro byla Michèle jednou z mála, kdo dokázal tyto bestie ovládnout při šílených rychlostech mezi davy fanoušků. A vedla si v této konkurenci velmi dobře. Nešlo ale jen o rally. V roce 1984 vzala Mouton Quattro na Pikes Peak v Coloradu, kde ve své třídě zajela nejrychlejší čas. O rok později tam zvítězila celkově a ukončila nadvládu amerických prototypů s osmiválci.

V roce 1986 našla Michèle místo v týmu Peugeot , kde řídila nový a ještě rychlejší Peugeot 205 T16 . Tento malý francouzský vůz jí umožnil dobýt Německo , tedy alespoň německý rally šampionát . Díky šesti vítězstvím z osmi závodů se stala první ženou, která vyhrála významný rally titul .

Nakonec ale opět přišla zlomová chvíle na Tour de Corse . Po tragické nehodě Henriho Toivonena se Mouton rozhodla, že pokud skončí skupina B , skončí i její kariéra v rally. A jak víme, tak se také stalo. Nebyl to však úplný konec jejího vztahu k rally. Dnes je Michèle Mouton manažerkou FIA pro Mistrovství světa v rally (WRC) a dohlíží na svět, který sama kdysi dobyla a výkon, který dosud žádná jiná žena nezopakovala.

Stopa, která nezmizela

Michèle Mouton nebyla jen žena za volantem – byla bouří, která se přehnala světem rally a změnila ho navždy. V éře, kdy byly tratě plné mužů a předsudků se objevila s odvahou, kterou nikdo nečekal a s rychlostí, kterou nikdo nedokázal zastavit. Byla dcerou, která naplnila otcův sen a jezdkyní, která porazila mistry světa. Byla člověkem, který se postavil šovinistickým poznámkám slovy i za volantem.

Když se rozhodla odejít, nebylo to proto, že by jí chyběla síla nebo talent. Odešla, protože měla srdce. A když rally ztratilo svou duši po tragédii skupiny B , ona odešla s ní. Ale nikdy skutečně nezmizela. Dnes její hlas řídí bezpečnost, podporuje ženy, ukazuje mladým závodnicím, že jejich sen může být stejně velký a rychlý jako kterýkoliv jiný.

Michèle Mouton zůstává symbolem odvahy, elegance a síly. Nezapsala se jen do výsledkových listin, ale do srdcí lidí. A to je odkaz, který ani čas nesmaže.