Michèle Mouton – žena, která porazila muže v jejich vlastní hře

Někdy jsou ty největší příběhy překvapivě prosté. Dívka potká chlapce, který jí místo květin nabídne jízdu do světa hluku, prachu a adrenalinu. Její otec vztahu nevěří a tak místo zákazů udělá něco nečekaného: koupí dceři závodní auto a řekne jí, ať se vydá na trať sama. A ona poslechne. Ne s obavou, ale s odhodláním. S rukama na volantu a očima upřenýma na horizont. Vstupuje do mužského světa, který se před ní nakonec skloní. Ta dívka se jmenovala Michèle Mouton. Do té doby nebyla ničím výjimečná – snad jen tím, že ve čtrnácti letech potají řídila otcův Citroën 2CV po klikatých silnicích Francouzské riviéry. Možná právě tam, v zatáčkách mezi mořem a horami, se v ní probudila vášeň pro rychlost.

Když rodiče věří v rychlost

Michèle Mouton se narodila 23. června 1951 ve francouzském Grasse, městě na Azurovém pobřeží, které je známé svou historií v parfumerii. Její dětství bylo poměrně obyčejné, alespoň z hlediska rodinného života. Rodiče Michèle – Henriette a Jean Moutonovi nebyli nijak zvlášť spojeni s motorsportem, ale otec měl k automobilismu blízko. V tu dobu měl v garáži Citroën 2CV, což je automobil, který byl velmi populární a praktický. V roce 1966, když jí bylo 15 let, začala jezdit na motokárách, což byl její první krok do světa závodění. V té době ještě nemohla snít o tom, že se stane jednou z největších hvězd rally. Ale už tehdy se projevovala její odhodlanost, vášeň pro rychlost a touha po dobrodružství.

Groupe Compétition Grasse

V roce 1973 vznikl Groupe Compétition Grasse – závodní tým a rodinný projekt založen jejím otcem Jeanem Moutonem. Cílem bylo podpořit kariéru Michèle v rally. S pomocí přátel a sousedů z jejich rodného města Grasse vytvořili amatérský, ale silně soudržný tým. Groupe Compétition Grasse byl klíčovým faktorem v začátcích její kariéry, když Michèle závodila s vozem Alpine A110, který jí otec koupil. Tento tým jí umožnil se poprvé postavit na startovní čáru velkých závodů, jako byl Tour de Corse ve kterém obsadila 8. místo v ženské kategorii. I když tým nebyl profesionální, jeho význam pro Michèlin úspěch byl nezměrný, protože ji poskytl stabilní základ pro její budoucí úspěchy v motorsportu. V roce 1974, tedy už ve své druhé závodní sezóně, se Michèle stala francouzskouaevropskou šampionkou v ženské kategorii.

I když se tým Groupe Compétition Grasse po několika letech rozpadl, jeho význam v historii rally je nepopiratelný. Bylo to místo, kde Michèle začala formovat svou legendu a bez této počáteční podpory by její cesta za slávou v motorsportu byla mnohem těžší. Toto seskupení tak navždy zůstane symbolem odhodlání, víry v rodinu a síly podpory, která může přeměnit sen v realitu.

Cesta k profesionálům

Rok 1975 byl zlomový. Francouzská ropná společnost Elf rozpoznala její talent a nabídla jí sponzorství, čímž Michèle konečně vstoupila do světa profesionálního rally. Zároveň přišla první z mnoha nabídek vyzkoušet okruhové závody. Jako součást čistě ženské posádky dovedla prototyp Moynet LM75 k vítězství ve své třídě na 24 hodin Le Mans. Další velká změna v její kariéře přišla v roce 1977, kdy podepsala smlouvu s automobilkou Fiat, aby závodila s jejich modelem 131 Abarth. S tímto vozem zvítězila na rally Tour de France.

Po dokončení Tour de Corse s vozem Fiat 131 Abarth v roce 1980, přišly před následující Rally Monte Carlo špatné zprávy z Turína. Fiat mohl podpořit pouze pět vozů a pro Mouton už nezbylo místo. Musela si tedy půjčit Lancii Stratos, kterou obvykle řídil Bernard Darniche, jeden z jezdců Fiatu. Jak se později stalo pro Michèle typické, Darniche zuřil a byl přesvědčený, že mu „nějaká ženská“ zničí auto. Mouton však dojela na sedmém místě, jako nejlépe umístěná ze všech Lancií v závodě. Darniche si své poznámky nejspíš s hořkostí připomněl v září, kdy s Michèle bojoval o první místo, dokud nezničil svůj vůz Lancia Stratos přehřátím motoru.

Do života vstoupilo Quattro

V roce 1981 zazvonil Michèle telefon a na druhém konci byl šéf továrního týmu Audi s nabídkou na příští sezónu – jezdit v jejich nové Audi Quattro. Tato 300 koňová čtyřkolka byla v rally naprostou revolucí. Něco, co dosud nikdo neviděl. Trvalo to rok a jednu další šovinistickou poznámku, než se z Michèle stala skutečná průkopnice. Po slovech legendárního rally jezdce Ariho Vatanena, který v roce 1981 prohlásil, že nikdy nemůže a ani neprohraje se ženou, Michèle odpověděla nejlepším možným způsobem – vítězstvím ve své první soutěži WRC na Rally Sanremo. Stala se tak první ženou v historii, která vyhrála mistrovství světa v rally.

Následující rok byl pro Mouton velmi náročný. Během maratonského Rally Côte d’Ivoire se dozvěděla, že její otec zemřel. Přesto naplnila jeho poslední přání, závod odstartovala a dala do něj všechno. Nebýt nehody 600 km před cílem, mohla zvítězit, což by jí otevřelo cestu k titulu mistra světa. Nakonec se šampionem stal Walter Röhrl, který se stal prvním jezdcem WRC s dvěma tituly v řadě.

Kráska a monstrum

Od roku 1983 se skupina B stala nejšílenější a nejlegendárnější kapitolou historie WRC. Uvolněná pravidla homologace přinesla extrémní výkony a bezprecedentní rychlost. Za volantem monstrózních vozů Audi Quattro byla Michèle jednou z mála, kdo dokázal tyto bestie ovládnout při šílených rychlostech mezi davy fanoušků. A vedla si v této konkurenci velmi dobře. Nešlo ale jen o rally. V roce 1984 vzala Mouton Quattro na Pikes Peak v Coloradu, kde ve své třídě zajela nejrychlejší čas. O rok později tam zvítězila celkově a ukončila nadvládu amerických prototypů s osmiválci.

V roce 1986 našla Michèle místo v týmu Peugeot, kde řídila nový a ještě rychlejší Peugeot 205 T16. Tento malý francouzský vůz jí umožnil dobýt Německo, tedy alespoň německý rally šampionát. Díky šesti vítězstvím z osmi závodů se stala první ženou, která vyhrála významný rally titul.

Nakonec ale opět přišla zlomová chvíle na Tour de Corse. Po tragické nehodě Henriho Toivonena se Mouton rozhodla, že pokud skončí skupina B, skončí i její kariéra v rally. A jak víme, tak se také stalo. Nebyl to však úplný konec jejího vztahu k rally. Dnes je Michèle Mouton manažerkou FIA pro Mistrovství světa v rally (WRC) a dohlíží na svět, který sama kdysi dobyla a výkon, který dosud žádná jiná žena nezopakovala.

Stopa, která nezmizela

Michèle Mouton nebyla jen žena za volantem – byla bouří, která se přehnala světem rally a změnila ho navždy. V éře, kdy byly tratě plné mužů a předsudků se objevila s odvahou, kterou nikdo nečekal a s rychlostí, kterou nikdo nedokázal zastavit. Byla dcerou, která naplnila otcův sen a jezdkyní, která porazila mistry světa. Byla člověkem, který se postavil šovinistickým poznámkám slovy i za volantem.

Když se rozhodla odejít, nebylo to proto, že by jí chyběla síla nebo talent. Odešla, protože měla srdce. A když rally ztratilo svou duši po tragédii skupiny B, ona odešla s ní. Ale nikdy skutečně nezmizela. Dnes její hlas řídí bezpečnost, podporuje ženy, ukazuje mladým závodnicím, že jejich sen může být stejně velký a rychlý jako kterýkoliv jiný.

Michèle Mouton zůstává symbolem odvahy, elegance a síly. Nezapsala se jen do výsledkových listin, ale do srdcí lidí. A to je odkaz, který ani čas nesmaže.