MotorSportNovinkyRecenzeSprintTechnikaTesty vozůVideaZábava

Hypersport SSC Tuatara pokořil rychlostní rekord!

Čeština‎ Čeština‎ English English Deutsch Deutsch

Nový král maximální rychlosti mezi civilními vozy? ANO! V sobotu 10. října se sedm mil dlouhý, sluncem vypálený a větrem oprýskaný úsek dálnice nedaleko Las Vegas ve státě Nevada proměnil ve vysokorychlostní dráhu, na které se proháněl SSC Tuatara s výkonem 1750 koní. Společnost SSC North America (SSC je zkratka pro Shelby SuperCars) se zde snažila získat zpět svůj titul „nejrychlejšího sériového vozidla na světě“.

Jerod Shelby, zakladatel a majitel SSC North America, měl pro Tuataru jedinečný cíl: rychlost. Když v roce 2010 zahájili vývoj Tuatary, cíl byl jasný – překonání dosavadního rychlostního rekordu sériového vozu. Shelby řekl: „Už v roce 2007, kdy jsme překonali rekord s Ultimate Aero, jsme zjistili, že pro dosažení takového cíle je nutné využít každou součást vozu skutečně na maximum a je žádoucí, aby byl design vozu téměř dokonalý a to ve všech ohledech.

Něco málo o SSC North America…

Shelby (není nijak spřízněn se zesnulým jezdcem Carrollem Shelbym) založil společnost SSC North America v Richlandu ve státě Washington již v roce 1998. Společnost vyráběla vůz Ultimate Aero v letech 2004 až 2013 a v roce 2007 získal šestilitrový přeplňovaný sportovní vůz s motorem V8 titul: „nejrychlejšího sériového vozidla na světě“ s maximální rychlostí 410 km/h. Aero si udrželo svůj titul po dobu tří let až do příchodu Bugatti Veyron Super Sport v roce 2010, který dosáhl rychlosti 431 km/h, než byl v roce 2017 sesazen z pomyslného trůnu vozem Koenigsegg Agera RS s rychlostí 447,18 km/h. 

Zpět k vozu Tuatara

Ultimate AeroByl skvělým testovacím nástrojem, aby bylo možné zjistit, jaké typy sestav fungovaly, co bylo proveditelné a jaké jsou vlivy okolního prostředí.“ Ovšem Shelby také řekl: „Když jsme šli do Tuatary, opravdu jsem chtěl mít jen prázdný list papíru.“ 

To nebude vycházet z ničeho jiného,…“ pokračoval…

Celý projekt začal tím, že Shelby najal bývalého stylistu Pininfariny Jasona Castriotu. Oba se podle Shelbyho rozhodli vytvořit „esteticky vyjímečné vozidlo“. To zahrnuje karoserii z uhlíkových vláken (tento materiál je hojně využíván v leteckém průmyslu), která snížila pohotovostní hmotnost Tuatary na neuvěřitelných 1247,3 kilogramů! 

Návrh byl poté předán týmu v Podium Engineering, Italské firmě specializující se na aerodynamiku, která pravidelně spolupracuje s posádkami F1 s cílem dosáhnout co nejmenšího odporu proudění vzduchu. Po téměř třech letech ladění designu, včetně přidání aktivního zadního křídla tým Podium uspěl, když zaznamenal koeficient odporu 0,279 (téměř identický s Polestar 2) a dosáhl přítlaku 37% vpředu a 63% vzadu – vyvážení při rychlostech přesahujících 241 km/h.

Jsme nesmírně hrdí na design, který jsme stvořili„, řekl Shelby. „Cítíme, že jde o nadčasový design, který bude i po 10 letech stále špičkový a zároveň velmi bezpečný a stabilní pro jízdy ve vysokých rychlostech.

Na vývoji motoru Tuatary se podílel Tom Nelson z Nelson Racing Engines. Díky svým zkušenostem s přeplňovanými V8 motory získal zásadní roli ve vývojářském týmu. Shelby sám řekl: „Není umění postavit extrémní motor, ale je důležité ho umět oživit a postarat se o to, aby byl schopný fungovat při maximálním výkonu alespoň pár minut.“ Srdcem vozu je 5,9-litrový přeplňovaný osmiválec o výkonu 1750 koní. Pružné zrychlení můžete vidět ve videu níže 😉

Kromě motoru byl kladen také nemalý důraz na výsledný zvukový projev. Shelby nechtěl, aby Tuatara zněla jako kvílející Ferrari nebo rachot typické Americké muscle káry. Měla znít jako něco zcela jedinečného a neslýchaného.

Dalším veledůležitým pilířem stavby je sání vozu. Teplota nasávaného vzduchu hraje zásadní roli v situacích, kdy potřebujeme z auta „ždímat“ maximální výkon. To platí všeobecně ať už se jedná o závodní speciál nebo „streetové“ auto. Vývoj sacího systému zabral sice mnoho času, ale jeho výsledkem je sání, které je schopno udržovat teplotu nasávaného vzduchu skoro o 10°C nižší, než je teplota okolního prostředí bez ohledu na to, jestli se s autem couráte po městě nebo ho zrovna důkladně vyvětráváte na okresce či dálnici.

Přípravy na „den D“…

Při samotném pokusu o rychlostní rekord, za kterým se mimo jiné skrývá deset měsíců příprav a testování, byla nejdůležitějším faktorem rychlost větru. Při rychlostech 300 mil v hodině a více i sebemenší vánek představuje velké riziko a může způsobit rozhození vozu znamenající fatální následky jak pro vůz, tak i pro testovacího jezdce (testovací úsek byl obklopen z obou stran jen pouští). Celý testovací tým musel komunikovat se státními orgány kvůli uzavírce úseku dálnice č. 160, kde se test odehrával. Testovacím jezdcem Tuatary byl 29-letý Oliver Webb, Britský automobilový závodník.

Píše se den 10. října 2020, Sobota ráno..

Povětrnostní podmínky byly již od rána příznivé a tak se tým okolo strůjce celého projektu, Jeroda Shelbyho, rozhodl celou akci spustit. Vůz osadili dodatečnými kamerami, senzory a GPS udělátky, aby bylo možné vše nejen sledovat, ale také zaznamenat. První pokus o rekord skončil dosažením maximální rychlosti 461,8 km/h. Dost na to, aby Tuatara byla už tak jmenována „nejrychlejším produkčním vozem“ na světě. Ale nebylo to dost pro Shelbyho. Ten si dal jako jasný cíl už v roce 2010, kdy projekt SSC Tuatara odstartoval, že pokoří rychlost 500 kilometrů za hodinu. Při posledním a zároveň nejúspěšnějším pokusu dosáhl vůz neuvěřitelných 331,15 mil za hodinu, což se rovná 532,93 km/h! Průměrná rychlost z dvou nejrychlejších pokusů činila 508,55 km/h. Ať žije král rychlosti! Vůz SSC Tuatara se tak stal nejrychlejším produkčním vozem planety a s nemalým náskokem. Předešlý rekord činil 490,48km/h a držel jej Bugatti Chiron Super Sport 300+, který však není považován za produkční vůz, protože byl vyvinut jen jako koncept pro rychlostní rekord samotný.

Společnost SSC také nevylučuje s budoucím možným rozmachem elektromobilů stavbu speciálu na elektřinu.

Uvidíme, zda-li bude v budoucnu někdo vůbec schopen se tomuto „Titánovi“ mezi hypersporty postavit a sesadit jej z trůnu.

Souhrn parametrů vozu SSC Tuatara

  • Koncepce: dvoudvéřové kupé s pohonem zadních kol a adaptivním zadním křídlem, otevírání dveří ve stylu Butterfly (motýl)
  • Motor: umístěný vprostřed vozu, dvěma turbodmychadly přeplňovaný 5,9-litrový osmiválec o výkonu 1007 kW (1350hp) na běžné pumpové palivo a 1305 kW (1750hp) na E85. Omezovač otáček nastaven na 8800 ot./min. 2 vstřikovače paliva na každý válec. Kompresní poměr 8.80:1.
  • Převodovka: 7-rychlostní CIMA elektrohydraulický manuál, řazení pádly pod volantem
  • Rozvor kol: 2672 mm
  • Délka: 4633 mm
  • Šířka: 2065 mm
  • Výška: 1067 mm
  • Pohotovostní hmotnost: 1247 kg
  • Koeficient odporu vzduchu: Cx = 0,279
  • Kola a pneu: 245/35Y R20 předek a 345/30Y R20 zadek, pneu MICHELIN PILOT SPORT CUP 2

Záznam z posledního a nejrychlejšího pokusu o překonání 500 km/h

Trailer k chystanému filmu o novém králi rychlosti

Jak se Vám článek líbil?

User Rating: 5 ( 2 votes)
Zdroj
EngadgetTopGearWikipediaYouTube

Podobné články

2 komentářů

Napsat komentář

Také se podívej na
Close
Back to top button