Slovo “Dieselgate” se používá k označení velkého skandálu, který ovlivnil automobilový průmysl, zejména výrobce vozidel s dieslovými motory, jako je například Volkswagen Group. Termín vznikl spojením slov “diesel” (naftový motor) a “gate” (označení pro skandál, inspirované Watergate, aférou amerického prezidenta Richarda Nixona).
Dieselgate se týká odhalení, že někteří výrobci automobilů používali manipulativní software v řídicích jednotkách svých vozidel s cílem klamání při emisních testech. Konkrétně se jednalo o falešné a nelegální metody snižování emisí oxidu dusíku (NOx) během testování, které se ukázaly jako vyšší než ve skutečném provozu vozidel. Tato manipulace umožnila automobilovým společnostem splnit přísné emisní normy během testů, ale ve skutečném provozu jejich vozy produkovaly mnohem vyšší emise, které představují zdravotní rizika a negativní dopad na životní prostředí.
V roce 2015 byl skandál Dieselgate odhalen americkými úřady, kdy bylo odhaleno, že koncern Volkswagen a některé další automobilky používaly manipulativní software ve svých dieselových automobilech. Tento skandál měl značný dopad na automobilový průmysl, finanční situaci koncernu Volkswagen a důvěru veřejnosti v automobilové výrobce. Vedl také k právním následkům, pokutám a vysokým nákladům na odstranění nesprávného softwaru a úpravu vozidel.
Dieselgate se stal symbolem nedostatečné regulace emisí v automobilovém průmyslu a vyvolal větší povědomí o ekologických otázkách a důležitosti přísných emisních standardů ve snaze o čistější životní prostředí.